a:

Poměr kapitálové přiměřenosti (CAR) je měřítko aplikované konkrétně na banky, zatímco společný měnový poměr využívají investoři k hodnocení prakticky všech typů společností, které se rozhodnou prozkoumat. SAR slouží k posouzení finančního rizika, kterým je banka vystavena prostřednictvím stávajících úvěrů. Poměr je rizikově vážený a vyjádřen jako procento z celkové expozice. Regulátoři sledují CAR každé banky, aby ověřili, že banka je v souladu s předpisy a může bezpečně vydržet určitou ztrátu. CAR je navržena tak, aby zajistila stabilní, efektivní bankovní a úvěrové služby. Aktuální minimální přijatelná úroveň CAR je přibližně 8%.

Nejde jen o jediný poměr pákového efektu, ale spíše několik měřicích faktorů finančního pásu může být využito k posuzování finančního zdraví podniku. Dva nejčastěji zvažované poměry pákového efektu jsou poměr dluhu k vlastnímu kapitálu a poměr dlouhodobého dluhu k kapitalizaci.

Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu je jednou z metod používaných ke zjištění, kolik finančního pásu má společnost. Tento poměr je vypočítán vydělením celkových závazků vlastním kapitálem akcionářů. Poměr ukazuje investorům podíl dluhového financování na kapitálovém financování. Vysoké poměry dluhu k vlastnímu kapitálu naznačují, že většina aktiv společnosti byla financována z dluhů, což je důležitý bod pro investory, protože vyšší úrokové výdaje souvisejí s vyšší volatilitou akcií. Poměry dluhu k vlastnímu kapitálu jsou citlivé na odvětví a měly by být odpovídajícím způsobem srovnávány.

Poměr dlouhodobého dluhu k kapitalizaci je změnou poměru dluhu k vlastnímu kapitálu. Úprava výpočtu poměru se provádí pouze spíše faktoringem dlouhodobého dluhu než celkovým dluhem. Zkoumání poměru dlouhodobého dluhu k kapitalizaci umožňuje analytikům získat jasnou představu o tom, kolik finančního pásu společnost využívá a kolik je vystavení riziku, zejména ve srovnání s jejími primárními konkurenty. Analytici dávají přednost poměrně nižším poměrům, které naznačují finanční zdatnost a spravovatelné úrovně dluhu.