Jaké jsou různé typy cenové diskriminace a jak se používají?

Peter Joseph - Původ a adaptace - Z-DAY 2012 Vancouver (1/2) (Listopad 2024)

Peter Joseph - Původ a adaptace - Z-DAY 2012 Vancouver (1/2) (Listopad 2024)
Jaké jsou různé typy cenové diskriminace a jak se používají?

Obsah:

Anonim
a:

Cenová diskriminace je jednou z konkurenčních praktik používaných většími, založenými podniky ve snaze profitovat z rozdílů nabídky a poptávky od spotřebitelů. Cenová diskriminace je cenová strategie, k níž dochází, když podnik nebo prodejce účtují různým zákazníkům jinou cenu za stejný produkt nebo službu. Společnost může zvýšit své zisky tak, že každému zákazníkovi zaplatí maximální částku, kterou je ochotný zaplatit, a tím eliminuje přebytky spotřebitelů, ale je často velmi náročné určit, jaká je tato cena pro každého kupujícího. Aby cenová diskriminace uspěla, musí podniky pochopit svou zákaznickou základnu a její potřeby a musí se seznámit s různými typy cenové diskriminace používanými v ekonomice. Nejběžnějšími druhy cenové diskriminace jsou diskriminace na prvním, druhém a třetím stupni.

Prvotřídní cenová diskriminace

V ideálním obchodním světě by společnosti mohly eliminovat veškerý spotřební přebytek prostřednictvím prvotřídní cenové diskriminace. Tento typ cenové strategie probíhá, když podniky mohou přesně určit, co je každý zákazník ochoten zaplatit za konkrétní produkt nebo službu a prodávat tento výrobek nebo službu za tuto přesnou cenu.

V některých průmyslových odvětvích, jako je prodej ojetých automobilů nebo nákladních automobilů, je součástí nákupního procesu očekávání vyjednání konečné kupní ceny. Společnost, která prodává ojetý vůz, může shromažďovat informace prostřednictvím dolování dat, které se vztahují k nákupním zvyklostem, příjmům, rozpočtu a maximálnímu dostupnému výkonu každého kupujícího, aby zjistila, co za každé prodané vozidlo účtuje. Tato cenová strategie je časově náročná a obtížně dokonalá pro většinu podniků, ale umožňuje prodávajícímu zachytit nejvyšší možný zisk na každý prodej.

Cenová diskriminace druhého stupně

Ve druhém stupni cenové diskriminace není schopnost shromažďovat informace o všech potenciálních kupujících. Místo toho si společnosti cení výrobky nebo služby jinak podle preferencí různých skupin spotřebitelů.

Nejčastěji podnikatelé uplatňují cenovou diskriminaci druhého stupně prostřednictvím množstevních slev; zákazníci, kteří nakupují hromadně, dostávají speciální nabídky, které nejsou uděleny těm, kteří si koupili jeden produkt. Tento typ cenové strategie se nejčastěji používá v maloobchodních prodejnách, jako je Sam's Club nebo Costco, ale může se také projevit u firem, které nabízejí věrným nebo odměňo- vacím kartám častým zákazníkům.

Cenová diskriminace v druhém stupni zcela nezbavuje spotřebitelský přebytek, ale umožňuje společnosti zvýšit své ziskové rozpětí na podskupině své spotřebitelské základny.

Cenová diskriminace třetího stupně

Cenová diskriminace třetích stupňů nastává, když společnosti cenově odlišují produkty a služby na základě jedinečné demografie jednotlivých podskupin jejich spotřebitelské základny, jako jsou studenti, vojenský personál nebo senioři.

Společnosti mohou lépe pochopit široké charakteristiky spotřebitelů než kupní preference jednotlivých kupujících. Cenová diskriminace třetího stupně představuje způsob, jak snížit přebytky spotřebitelů tím, že zajišťuje cenovou pružnost poptávky specifických spotřebitelských podmnožin.

Tento typ cenové strategie se často projevuje v prodeji vstupenek v kinech, vstupních cen do zábavních parků nebo restauračních nabídek. Spotřebitelské skupiny, které by jinak jinak nebyly schopné nebo ochotné koupit produkt kvůli jejich nižším příjmům, jsou zachyceny touto cenovou strategií a zvyšují zisky společnosti.