Obsah:
Přesná povaha a příčina nárazových šoků je nedokonalá. Nejčastějším vysvětlením je, že neočekávaná událost způsobuje dramatickou změnu v budoucí produkci. Podle současné ekonomické teorie způsobuje zásobovací šok materiálový posun v agregátní nabídkové křivce a přinutí ceny, aby se dostaly do nové rovnovážné úrovně.
Dopad šoku na dodávku je jedinečný pro každou konkrétní událost, ačkoli spotřebitelé jsou většinou nejvíce postiženi. Ne všechny výkyvy nabídky jsou negativní; šoky, které vedou k nárůstu nabídky, způsobují pokles cen a zvyšuje celkovou životní úroveň. Pozitivní nabídkový šok může být vytvořen novou výrobní technikou, například když byla montážní linka zavedena do výroby automobilů Henrym Fordem. Mohou také vyplynout z technologického pokroku nebo od objevení nového zdroje.
Jeden pozitivní šok v nabídce, který může mít negativní důsledky pro výrobu, je peněžní inflace. Velké zvýšení nabídky peněz vytváří okamžité, skutečné výhody jednotlivcům nebo institucím, které dostávají dodatečnou likviditu jako první; ceny nemají čas k úpravě v krátkodobém horizontu. Jejich výhoda však přichází na úkor všech ostatních členů ekonomiky, jejichž peníze ztrácejí kupní sílu současně s tím, že je jim k dispozici méně zboží. Postupem času se výroba stává méně efektivní. Skuteční výrobci bohatství mají k dispozici méně zdrojů, než by jinak měli. Reálná poptávka klesá, což způsobuje ekonomickou stagnaci.
Záporné výkyvy nabídky mají mnoho potenciálních příčin. Jakékoli zvýšení nákladů na vstupní náklady může způsobit, že křivka agregátní nabídky se posune doleva, což má tendenci zvyšovat ceny a snižovat výkon. Přírodní katastrofa, jako je hurikán nebo zemětřesení, může dočasně vyvolat záporné nabídky. Zvýšení daní nebo mzdových nákladů může přinést zpomalení výstupu, protože ziskové marže se snižují a méně efektivní výrobci jsou vyřazeni z obchodu. Válka může samozřejmě způsobit výkyvy nabídky. Dodávka většiny spotřebního zboží během 2. světové války dramaticky klesla, neboť mnoho zdrojů bylo spojeno s válečným úsilím a mnoho dalších továren, zásobovacích míst a dopravních cest bylo zničeno.
-> ->Zásobování šokem a stagflací v roce 1970
Nejslavnější zásobovací šok v moderní americké historii se vyskytoval na ropných trzích v 70. letech, kdy země zažila období silné stagflace. Organizace Arabských zemí vyvážejících ropu (OAPEC) uvalila ropné embargo na několik západních států, včetně Spojených států. Nominální zásoba ropy se ve skutečnosti nezměnila; výrobní procesy nebyly ovlivněny, ale efektivní dodávka ropy v U.Výrazně klesl a ceny vzrostly.
V reakci na zvýšení cen federální vláda stanovila cenové kontroly na ropné a plynové výrobky. Toto úsilí selhalo, což znemožnilo zbývajícím dodavatelům produkovat ropu. Federální rezervní banka se pokoušela stimulovat ekonomiku prostřednictvím uvolňování měn, ale skutečná výroba se nemohla zvýšit, zatímco státní omezení zůstalo na místě.
V krátkém časovém horizontu se objevilo několik negativních nabídkových šoků: snížená nabídka z embarga, snížená motivace k výrobě z cenových kontrol a snížená poptávka po zboží, která je důsledkem pozitivního šoku v zásobování penězi.
Dělají deflační šoky pomoc nebo ublížili ekonomice?
Zjistěte, jak mohou deflační šoky prospět jak spotřebitelům, tak podnikům.
Jaká úroveň korelace mezi investicemi zaručí návratnost trhu, ale dostatečně diverzifikuje, aby zmírnila cenové šoky?
Dozvědět se, jak moderní teorie portfolia používá korelaci, aby určila efektivní hranici, za kterou by měly být aktiva zahrnuty do portfolia a minimalizovat riziko.
Proč se na cenných papírech vyskytují odtrhlé mezery?
Zjistěte, co to znamená, když bezpečnostní graf má oddělovací mezeru, co způsobuje odtrhnutí a proč obchodníci považují je za tak důležitý.