Současný ukrajinský prezident Petro Poroshenko jasně uvedl, že jeho země je odhodlána vstoupit do Evropské unie (EU) a plánuje, aby se do roku 2020 podala žádost o členství. přínosů a zapojení je podmíněno splněním řady politických a ekonomických kritérií s cílem dosáhnout úspěšné integrace se zbytkem členských zemí EU. Tato integrace je však neslučitelná s aktuálními vazbami Ukrajiny na Rusko a v důsledku toho napomáhá konfliktu mezi východními a západními mocnostmi. Zda bude Ukrajina kdykoli vstoupit do EU, bude nakonec záviset na řešení tohoto konfliktu.

Cesta k členství v EU

Členství v EU je podmíněno úspěšným dodržováním souboru hospodářských a politických kritérií, která byla stanovena na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993 a je označována jako kodaňská kritéria. Mezi politická kritéria patří dosažení stabilních demokratických institucí, dodržování zásad právního státu, věnování lidských práv a respektování menšin, jakož i jejich ochrana. Ekonomická kritéria zahrnují zachování hladce fungující tržní ekonomiky, která je schopna udržet konkurenční tlaky trhových sil EU.

- <->

Na tomto pozadí kritérií pro členství v EU je Ukrajina prioritní zemí EU v rámci evropské politiky sousedství (EPS) a Východního partnerství. Zatímco evropská politika sousedství zahrnuje nejbližší sousedy EU a východní partnerství je zaměřeno konkrétně na východní sousedy, oba jsou motivováni cílem EU, pokud jde o užší hospodářskou a politickou integraci s okolními zeměmi. Navíc jak ENP, tak Východní a východní Evropa odrážejí integraci, která závisí na hodnotách kodaňských kritérií.

Zatímco nezajišťujeme plné členství Ukrajiny, podepsání závěrečných oddílů dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou dne 27. června 2014 znamená ukrajinský závazek k užší hospodářské a politické integraci s EU. Dohoda obsahuje konkrétní hospodářskou agendu nastíněnou v rozsáhlé a komplexní zóně volného obchodu (DCFTA), která poskytne Ukrajině rámec pro splnění hospodářských cílů EU pro volnější a harmonizované obchodní vztahy. Ukrajinské podepsání dohody je motivováno nadějí na udržitelný a prosperující hospodářský rozvoj. (Viz také Jak krize dluhu Ukrajiny ovlivňuje Evropskou unii .)

Výhody členství v EU

S HDP ve výši 13, 920, 541 milionů EUR v roce 2014, 28 zemí EU, jednotný trh je největším hospodářským regionem na světě, dokonce větší než USA. Vzhledem k tomu, že i přes finanční krizi v letech 2008-2009 zůstala EU hlavním obchodním partnerem Ukrajiny, užší hospodářská integrace, která snižuje obchodní náklady s největším světovým trhem mají pro Ukrajinu významný ekonomický přínos.

Mezi tyto ekonomické přínosy patří odstranění sazeb, což vede ke snížení nákladů a zvýšení obchodní aktivity, což by mělo více než vykompenzovat ztráty ztracených celních příjmů. Dále, otevření volného obchodu by mělo vyvolat větší konkurenci s potenciálem pro zlepšení účinnosti ukrajinského průmyslu. Větší harmonizace s ostatními členskými státy EU by měla vést ke zlepšení podnikatelského prostředí.

Zatímco výše uvedené výhody jsou převážně ekonomické povahy, mnoho z nich považuje integraci do EU za významnou politickou výhodu. Pro většinu Ukrajinců se přiblížení k EU představuje krok k národní nezávislosti a větší demokratické svobody. Nicméně, existují někteří Ukrajinci, kteří stále pociťují velké vztahy s Ruskem, a Rusko není daleko od jednání Ukrajiny.

Ukrajinské vazby na Rusko

Vstup do EU není tak jednoduchý jako podepsání dohody, neboť Ukrajina má řadu vazeb se svým východním sousedem, které mají významný historický původ. Vztah mezi Ukrajinou a Ruskem lze porovnat se vztahem mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím. Ukrajinské vazby na Rusko se datují déle než začátek ruského impéria v 18. století a mnozí považují Ukrajinu za místo původu regionálních pravoslavných křesťanských kořenů. ^{Většina Ukrajinců mluví jak ukrajinskou, tak ruskou, přestože je to především ve východní a jižní části země, kde se mluví rusky a kde je nejsilnější ruský vliv. Jiné vazby zahrnují popularitu ruských médií na Ukrajině, rodinné vazby a skutečnost, že v Rusku pracuje mnoho Ukrajinců.} Zeměpisná velikost a postavení Ukrajiny jsou pro Rusko také strategickým vojenským zájmem, neboť se jedná o rezervní region oddělující Rusko od Západu. Krymská oblast Ukrajiny je také domovem flotily Černého moře, jehož námořní základna se nachází v přístavním městě Sevastopol.

Ukrajina má také mnoho významných ekonomických vazeb s Ruskem. Zatímco většina ukrajinského průmyslu sovětské éry je úzce spojena s Ruskem a bojuje o konkurenci na evropských trzích, možná jeho největší ekonomická vazba je v energetickém sektoru. Přibližně 80% vývozu ruského plynu Gazpromu závisí na evropských trzích a polovina dodávek přes Ukrajinu. Samotná Ukrajina je zodpovědná za spotřebování přibližně 16% vývozu plynu Gazpromu. Jako nejdůležitější vývoz Ruska a významný zdroj příjmů je rozhodující, že na Ukrajině neztratí svůj vliv.

Tyto vazby daly Rusku důvod, aby Ukrajinu povzbudily k tomu, aby se připojila k vlastní eurasijské hospodářské celní unii, která zahrnuje Kazachstán, Bělorusko a Arménie. Ukrajina je tak zachycena v boji mezi východními a západními zájmy. Užší hospodářská a politická integrace s EU se přijímá na úkor narušujícího Ruska. (Pro více viz:

Proč je Ukrajina ve válce? Ruská rivalita se Západem

.) Ukrajina zachycená v tahu z války Zájmy Ruska na Ukrajině usnadňují pochopení reakce Ruska k jednáním Ukrajiny s EU za poslední dva roky.Zatímco bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč trval na podpisu obchodní dohody s EU v listopadu 2013, byl odrazen, aby se vypořádal s ruskými hrozbami ohledně obchodních sankcí a vyšších cen zemního plynu. Rozhodnutí Janukovyče vedlo k masovým protestům a zvýšenému napětí mezi východními a západními zájmy.

Měsíce po rozhodnutí Janukoviče, byl zvolen z parlamentu, který vyvolal ruské vojenské hnutí na Krymu. O několik týdnů později, na začátku března, kriminální parlament hlasoval jednomyslně ve prospěch, že by byl připojen Ruskem. Přiložení podněcovalo jak EU, tak Spojené státy k uložení sankcí konkrétním ruským jednotlivcům a podnikům a později tento měsíc byly na summitu EU v Bruselu podepsány počáteční části dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou. Zatímco dohoda očekává plnou ratifikaci ze strany členských zemí EU, ruský prezident Vladimir Putin varoval Ukrajinu, aby plně neuplatňovala dohodu, neboť je neslučitelná se současnými ekonomickými a obchodními vazbami mezi oběma zeměmi.

Spodní hranice

Ukrajina není daleko od toho, aby mohla určit svůj osud, je národ uprostřed válečných zájmů mezi mnohem silnějšími mocnostmi. Navzdory atraktivním dlouhodobým výhodám, které nabízí členství v EU, ukrajinské kulturní, politické a ekonomické vazby na Rusko nebudou snadno odděleny. Zatímco současný ukrajinský prezident Petro Poroshenko znovu zdůraznil, že Ukrajina provede potřebné reformy s cílem požádat o členství v EU do roku 2020, konečným překážkou pro vstup není ukrajinská vláda, která se zavázala ke strukturálním změnám. Skutečnou překážkou je konflikt východ-západ, který předchází jednání Ukrajiny o členství v EU. Jednání pouze slouží k zintenzivnění tohoto konfliktu, což je podle mnoha odborníků jedním z nejnebezpečnějších politických a vojenských událostí ve světě od studené války. Osud Ukrajiny a integrace EU budou nakonec záviset na úspěšném řešení tohoto konfliktu.