Které země mají nejvyšší tarify?

Globální krize přichází: Jaký bude její průběh a následky? - prof. Ing. Oldřich Rejnuš CSc. (Září 2024)

Globální krize přichází: Jaký bude její průběh a následky? - prof. Ing. Oldřich Rejnuš CSc. (Září 2024)
Které země mají nejvyšší tarify?
Anonim
a:

Údaje o dovozních clech sestavují Světová banka a Světová obchodní organizace (WTO). Analýza sazeb může být komplikovaná, neboť různé sazby platí pro různé produkty od různých partnerů. Navíc uvedené či "vázané" sazby často neodpovídají použitým sazbám. Níže uvedené sazby jsou založeny na číslech "váženého průměrného uplatňovaného tarifu" Světové banky, které odpovídají objemu dovozu od různých partnerů, od roku 2015.

Země s nejvyšším dovozním tarifem jsou Bahamy, Benin, Bermudy a Gabon. Je však důležité poznamenat, že chybí spolehlivé informace pro desítky zemí, včetně velkých a poměrně protekcionistických, jako je Indie. Níže jsou deset zemí s nejvyšším tarifem:

Nejvyšší tarify
Země Vážený průměrný tarif
Bahamy 18. 66%
Benin 17. 22%
Bermudy 15. 61%
Gabon 14. 54%
Laos 14. 19%
Čad 13. 92%
Středoafrická republika 13. 88%
Dominikánská republika 13. 72%
St. Kitts a Nevis 12. 28%
Etiopie 12. 14%
Zdroj: Světová banka, 2015 data

Jak ukazují výše uvedené příklady, méně rozvinuté země mají tendenci mít nejvyšší obchodní bariéry. Rozvinuté země jsou obecně méně omezující: 27 z 28 členských zemí Evropské unie má například uplatňovanou celní sazbu ve výši 1,6% (na Islandu je ještě nižší, u 0,8%). To ovšem nemusí zůstat, jelikož politická opozice vůči politikám proobchodu se rozšiřuje ve vyspělém světě. Ani deset zemí s nejnižšími tarify není bohatá:

Nejnižší tarify
Země Vážený průměr použitý tarif
Singapur 0. 00%
Macao (Čína) 0. 00%
Hongkong (Čína) 0. 00%
Švýcarsko 0. 00%
Gruzie 0. 30%
Botswana 0. 54%
Mauricius 0. 63%
Chile 0. 64%
Island 0. 77%
Namibie 0. 87%
Zdroj: Světová banka, údaje za rok 2015

Když Adam Smith publikoval v roce 1776 "bohatství národů", na mezinárodním obchodu dominovaly extrémně omezující dovozní tarify. Jeho vliv přispěl ke shodě mezi ekonomy, že snižování překážek obchodu podporuje hospodářský růst; tento konsensus byl obzvláště silný mezi západními ekonomy ve druhé polovině 20. století, což vedlo k obecnému poklesu sazeb po celém světě.

Mnoho tarifů stále existuje, ovšem i mezi zeměmi s nejvíce volným trhem. Japonsko například upřednostňuje své zemědělce z rýže, ačkoli mají vysoké dovozní cla, a USA to dělá stejně pro své arašídy. Tarify nejsou jediným druhem obchodní bariéry: jiné zahrnují řízení směnných kurzů, subvence, zákony o spravedlivém obchodu, požadavky na místní obsah a kvóty na dovozy a vývozy.Na základě tohoto širšího pohledu na překážky obchodu vytvořil Fraserův institut pořadí zemí založených na otevřenosti obchodu v roce 2014: