a:

Zahraniční společnosti mohou využít americké kapitálové trhy prostřednictvím programů ADR (American Receipt Receipt). Programy alternativního řešení sporů jsou buď sponzorovány, neboť společnost vydává alternativní léčivé přípravky (ADR), nebo nevěnované, ve kterých jsou ADR umístěny a prodávány třetími stranami bez souhlasu společnosti. Sponzorované programy alternativního řešení sporů mají tři úrovně, které se liší, pokud jde o náklady na dodržování předpisů, a zda je možné obchodovat s ADR na burzách na burze v USA nebo na trzích mimo burzu. Společnost může také vydat ADR prostřednictvím soukromého umístění s kvalifikovanými institucionálními investory. Společnost, která chce vydat sponzorované ADR, by měla zvážit tři primární faktory. Za prvé, společnost musí rozhodnout, zda chce nabídnout stávající nebo nové akcie. Zadruhé, je, zda společnost chce mít ADRs obchodované na hlavních burzách v USA nebo OTC trzích. Konečně by společnost měla zvážit náklady na dodržování předpisů.

ADR je certifikát se základním cenným papírem, obvykle běžným akciem, zahraničního emitenta. ADR může představovat libovolný počet akcií nebo zlomek běžných akcií. ADR jsou denominovány v amerických dolarů a podkladové cenné papíry jsou uloženy a vedeny u depozitáře v domovské zemi zahraničního emitenta. ADR představují vhodný způsob, jak uskutečnit zahraniční investice.

Při sestavování prvního programu ADR by měl zahraniční emitent zvážit, zda chce vydat ADR na základě stávajících akcií nebo nových akcií. Pokud společnost neplánuje získávat nový kapitál, ale získá pouze viditelnost na trzích v USA, může vytvořit sponzorovaný program ADR v rámci úrovně I nebo II.

Program ADR na úrovni I umožňuje zahraničním emitentům vypisovat a obchodovat s ADR na základě stávajících akcií na OTC trzích. Zákony o cenných papírech vyžadují, aby byly na formuláři F-6 evidovány nežádoucí účinky a zahraniční emitent musí poskytovat stejné finanční informace a informace jako na svém místním trhu. Výhodou takové registrace je jednoduchost a nízké náklady na dodržování předpisů. Nevýhodou úrovně I jsou ADR, které nejsou obchodovány na burze a mohou mít nízkou likviditu.

V rámci programu druhé úrovně ADR mohou zahraniční společnosti seznamovat a obchodovat s jejich stávajícími akciemi na hlavních burzách v USA. Výhody programu úrovně II jsou přístup k investorům v USA a vysoký stupeň viditelnosti a stavu. To však přináší vysoké náklady na plné registrační a výkazové požadavky Komise pro cenné papíry (SEC). Zahraniční emitent musí předkládat průběžné a výroční zprávy v angličtině.

Pokud se zahraniční společnost snaží vydávat nové akcie nebo podávat počáteční veřejnou nabídku, může tak učinit prostřednictvím programu ADR úrovně III nebo soukromého umístění podle pravidla 144A.Program ADR na úrovni III je velmi podobný programu úrovně II, kromě toho, že umožňuje zahraničním emitentům získat nový kapitál. Pokud chce zahraniční společnost vydat nové akcie a obcházet nařízení SEC, emitent může soukromé umístění ADR u institucionálních investorů kvalifikovaných v USA na obchodním trhu s neregistrovanými cennými papíry s názvem Portal.

Pravidlo 144A nabízí nejrychlejší a nejlevnější způsob, jakým mohou zahraniční společnosti získat nový kapitál. Největší nevýhodou tohoto typu registrace je omezená viditelnost ADR společnosti, pouze kvalifikovaní institucionální nákupci, kteří jsou schopni obchodovat s ADR společnosti.