4 000 kilometrů Silk Road, která se táhne od Asie k Evropě, převzala jeho jméno z hedvábí, který byl nesen po ní, počínaje dynastie Han z Han (206 př.nl - 220 nl) Marco Polo. V roce 2013 představil čínský prezident Xi Jinping plány na založení námořní silniční cesty, jedné z dvou nových tras zahraničního obchodu připomínající starou silniční silnici. Více než 50 zemí se dohodlo na účasti na ambiciózním projektu, který má potenciál ovlivnit 4 4 miliardy lidí, jakmile se dokončí.

Dvoudílná iniciativa, nazvaná "Jeden opasek, jedna cesta", kombinuje námořní silniční cestu (MSR) s pozemním protějškem nazývaným Silniční silniční hospodářský pás (SREB).

Námořní hedvábná cesta byla původně navržena prezidentem Xi Jinpingem během projevu v indonéském parlamentu. Cílem MSR je oslovit Evropu pocházející z měst na jihovýchodním pobřeží Číny a využívat systém propojených přístavů a ​​infrastrukturních projektů. Plánovaná námořní cesta začíná ve Fuzhou v Číně a jde přes Vietnam, Indonésii, Bangladéš, Indii, Srí Lanka, Maldivy a východní Afriku. Podél afrického pobřeží plánuje Čína rozvíjet přístavy v Keni, Džibutsku, Tanzánii a v Mozambiku. MSR pak bude pokračovat od pobřeží Afriky do Rudého moře a přes Suezský kanál do Středozemního moře. Po průjezdu do Atén končí silnice v Benátkách, kde se připojí k pozemní cestě "pásu". (Pozemní trasa začíná z čínského města Xi'an, projíždí přes střední Asii, západní Asii a Blízký východ, než dorazí do Evropy a končí v Benátkách.)

Prezident Xi Jinping v roce 2014 oznámil vytvoření fondu na hedvábné cesty ve výši 40 miliard dolarů. Navíc se zřizuje Asijská investiční infrastruktura pro investice (AIIB) se 100 miliardami dolarů na financování vytváření nových obchodních cest. Mnoho zemí zapojených do nových cest Silk Road je také členem AIIB pod vedením Číňana. Čína plánuje nabídnout financování s nízkými náklady zúčastněným zemím s cílem umožnit rozvoj potřebné infrastruktury.

Řada faktorů představuje pro projekt hrozbu, včetně válek, územních sporů a obav o rostoucí geopolitickou moc Číny. Regionální obavy zahrnují krizi na Ukrajině, územní spory v Jihočínském moři a hraniční konflikt mezi Indií a Čínou.

Indie, klíčovou zemí v plánu, údajně má obavy z rostoucího vlivu Číny v Indickém oceánu a v reakci na to Indie vyvinula svůj vlastní plán nazvaný Project Mausam, jehož cílem je posílení historických námořních tras v regionu. Čína nyní hledá kooperativní vztah mezi projektem Mausam a MSR.

Bottom Line

Námořní silniční cesta a Silniční silniční hospodářský pás představují pro Čínu novou příležitost zvýšit poptávku po průmyslové produkci a revitalizovat svou ekonomiku uprostřed zpomalení hospodářského růstu.Navíc, pokud mohou být překonány geopolitické překážky, Čína prohloubí své hospodářské, politické a kulturní vazby s četnými zeměmi, které se účastní tohoto projektu.